23. února 2012 16:00
BRNO - Nevidomí zřejmě získají možnost orientovat se bez cizí pomoci ve zcela neznámém prostředí. Sami by se tak mohli dostat například ke známému, u kterého nikdy nebyli, a cestu by nemuseli dopředu komplikovaně plánovat.
Speciální navigaci pro nevidomé začal vyvíjet mladý brněnský vědec Jan Hrbáček. Prototyp by měl rád hotový do čtyř let svého doktorandského studia, nyní je v prvním ročníku, řekl.
Navigace by mohla být umístěná například ve speciální vestě, kterou by měl nevidomý na sobě. Podle Hrbáčka by měla fungovat podobně jako navigace v autě. Nevidomý by do aplikace zadal cílový bod, kam se chce dostat. "Systém by mu naplánoval cestu tak, aby například v maximální míře využíval městskou hromadnou dopravu, aby se vyhnul nebezpečným místům, aby šel pokud možno po speciálních chodnících opatřených hmatovou stopou," popsal vědec.
Trasou by pak navigace člověka provázela a dávala by mu pokyny. Technika by podle Hrbáčka nejspíš nevidomému slovně nehlásila, zda jít doleva či doprava, tvůrce uvažuje o hmatových signálech. Možností jsou například hmatové náramky. Hlasové pokyny by měly být vyhrazeny pro několik hlavních příkazů. "Aby systém do nevidomého pořád něco netlačil a aby také člověk slyšel ještě něco jiného z okolí," podotkl doktorand.
Výstupem z Hrbáčkova projektu má být prototyp. Výroby prvních několika desítek kusů pro testování by se ujala nejspíš firma Bender Robotics, kde mladý vědec působí. Zdůraznil, že při vývoji bude zohledňovat i ekonomickou stránku věci, aby výsledek byl ve finančních možnostech nevidomých. Byť dodal, že i základní pomůcky pro nevidomé jako brailleské řádky stojí desetitisíce.
Vědec pro svůj záměr získal podporu Jihomoravského centra pro mezinárodní mobilitu, které podporuje talentované středoškoláky i vysokoškoláky v kraji a láká do Brna vědce ze zahraničí. Instituce patří pod Jihomoravský kraj. Hrbáček od ní získal 10.000 korun měsíčně na tři roky. "Je to významná pomoc. Nemusím shánět financování jinými cestami," uvedl Hrbáček.
Zdroj Lidovky.cz
úterý 21. února 2012, 14:09
K nápadu, který se rozhodl realizovat, mu pomohl nevidomý kamarád. "Původní myšlenka vznikla skutečně díky snaze pomoci mému dlouholetému nevidomému kamarádovi Petru Pařízkovi, se kterým jsme dříve hrávali v jedné kapele. Právě od něj jsem věděl a také viděl, jak složité je pro nevidomého člověka orientovat se v neznámém prostředí.
A právě tehdy jsem si začal pohrávat s myšlenkou vyvinout zařízení, které by pomohlo. A tak vznikla moje práce, která nese název Informační jednotka s haptickým výstupem pro nevidomé,“ vysvětluje vědec, který absolvoval magisterské studium v oboru kybernetika, automatizace a měření na Fakultě elektrotechnické Vysokého učení technického v Brně a zároveň obor mechatronika na Fakultě strojního inženýrství VUT.
Svůj nápad nyní realizuje ve spolupráci se dvěma nevidomými v Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky FSI VUT za finanční pomoci Jihomoravského centra pro mezinárodní mobilitu, což je organizace, která podporuje talentované vědce.
„Zjednodušeně řečeno jde o zařízení, které bude pracovat na stejném principu jako navigace v autě, ovšem s mnohem větší přesností. Pro orientaci uživatele bude využívat především hmat, či podobné impulzy. Šlo by to i sluchově, stejně jako to dělá navigace, ovšem sluch je pro nevidomého mimořádně důležitý orgán, který by se neměl zahlcovat informacemi. Proto hodlám raději při pohybu uživatele v terénu používat hmatové impulzy, například různá chvění, vrnění různých intenzit či délek a podobně,“ vysvětluje autor nápadu.
„Nechtěl jsem vynalézat něco, co už tady bylo, ovšem ani při podrobném hledání jsem nikde ve světě takový nápad s projektem prostorové navigace nevidomých, či dokonce jeho realizaci, nenašel,“ říká Honza, který má už řadu zkušeností v oblasti robotiky. Ty chce také přenést do svého vynálezu. Místo robota bude impulzy dostávat člověk. Na zařízení pracuje šest měsíců a více než mechanická stránka věci je pro něj důležitější vytvoření softwaru.
Konečným cílem je pak výroba prototypu, který by chtěl mít hotový zhruba za tři roky. Zásadním nedostatkem ale může být skutečnost, že originální nápad ani princip jeho funkčnosti, který pracuje pomocí snímačů - akcelerometrů, není zatím nijak patentově ochráněn. Tímto problémem se vědec zatím ani nezabýval, mimo jiné i proto, že na ochranu svého nápadu nemá peníze.
Miroslav Homola, Právo
Zdroj Novinky cz.
Zpět.
Zpět na úvodní stránku.